Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2017

Proud of myself

Obrázek
Na poště odevzdán formulář pro převod auta. V bance získán doklad o aktivaci účtu. Žádost o IRD podána online. Auto pojištěné taky online. Já jsem tak šikovná. Poslední maličkost – najít práci. Za odměnu jsem si dovolila jít na Sky Tower. Chtěla jsem si ještě koupit pivo, ale v těch blbých sámoškách ho neprodávají. Musela bych do liquer storu, a to bych si připadala jak násoska. Někde jsem ho ale v regále viděla, jen nevím kde. Smůla, aspoň mám úkol na další den. Ten je jednoduchej, ten zvládnu rychle. Ale třeba najít takovou poštu, to byl docela oříšek. To jsem si myslela, kolik jich tu v centru bude.  To není televize V gift shopu jsem potkala dalšího chlápka, co mi tvrdil, že byl v Čechách. V Praze a Českým Krumlově. Kolik musí vydělávat v takovým gift shopu, že si takhle lítá? U nás aby na to člověk šetřil možná několik let. No rozhodně tu pro ně není Česká republika tak exotická a vzdálená země, jako třeba v Indonésii, kde jsem byla za atrakci. Ale to bylo možná tím, že js

Grow up

Obrázek
Řeknu vám, že v Aucklandu nejde moc věcí dělat zadarmo. Možnosti co jsem měla, jsem už tak nějak vyčerpala. Šla se podívat ke Sky Tower, do přístavu, vylezla na sopku. Teď už mi fakt nezbývá než čekat. Už jsem tu pátý den téměř bez peněz  a není to žádná zábava teda. Za cenu čtyřhvězdičkového hotelu u nás jsem tu v divně vonícím kamrlíku s koupelnou o patro níž a placenou wifi. Sice mám ledničku na pokoji, ale nemám do ní co dát. Přemýšlím, jestli si radši koupím jídlo, nebo si vyperu. Čisté kalhotky rychle mizí. Ale k turistice. Dostala jsem na začátku radu chodit ven s bundou/deštníkem a slunečníma brýlema, že prý využiju během dne oboje. Tak ode dneška to budu fakt dodržovat. Bez pláštěnky ani ránu. Taky jsem si na dnešní výšlap na sopku (takovej menší kopec uprostřed města) vyšla v keckách, zatímco včera jsem brázdila ulice velkoměsta v pohorkách. Taky dobrý. Doteď jsem taky nezjistila, jestli ta levostrannost na silnici platí i na chodnících. Od nás jsem zvyklá držet se v

Výlev No.2

Obrázek
Tak jo, asi nastal čas na další výlev. Zážitků už jsem stihla nasbírat dost. I když jsou to spíš moje vnitřní zážitky a poznatky, takže nečekejte žádný trapasy. Nežiju si zatím jako nějakej pravej backpacker, to doufám ale už brzy přijde. Zatím jsem jenom mírně zoufalá, pořád unavená holka, co za sebou tahá obří kufr, ve kterým je sbalený její život. Kromě toho, že jsem musela po dvou dnech změnit bydlení, tak jsem stihla i koupit auto. Napůl plánovaně, napůl ne. To si takhle vyrazíte na carfair úplně bez peněz, protože žijete z jedný dvacky už dva dny (ani transferwise není dokonalý a čekám na platbu dva až tři dny) a potkáte celkem milýho o hlavu menšího japončíka (nebo číňana, sorry), kterej nabízí super levnou a zachovalou backpackerovskou káru s postelí a manuálem (což je tu celkem neobvyklý a nikdo to nechce řídit). Takže jsem hned za hvězdu, že s tím umím. Naopak, když řeknu, že jsem nikdy nejela s automatem, tak jsem divná evropská holka. No každopádně hned mě vytáh na test

Beginning

Obrázek
Moje cesta začala dobrodružněji, než bych si představovala. Kromě toho, že nedoporučuji nechávat balení na den před odletem a naspat asi deset hodin za tři dny, tak když se v ten samý den také dozvíte, že domluvené ubytování už není domluvené, taky vám to na kuráži moc nepřidá.  Ale to loučení.....na to vás nic nepřipraví. Nevím, jestli jsem nějaká opožděná, ale mně věci docházejí, až když se dějí. Všechno předtím jsou jen řeči. Sice si koupíte letenku, ale pořád to neznamená, že nastoupíte do letadla. Zaplatíte pojištění, ale pořád se nic opravdu neděje. Máte sbalený kufr, to už vypadá, že se něco dít bude. Ale nástup do letadla...to už je něco. Hlavně vědomí, že to nemůžete obrátit zpět. Ani za týden, ani za měsíc, ale prostě za rok! No teoreticky můžete, ale to by z vás byl slaboch, a to přece nemůžete dopustit před lidmi, kteří vám do očí říkali, že vám věří, že vy to určitě zvládnete a jste strašně odvážní. No...to asi nevíte, co se mi honí v  hlavě. Jasně, že to vždycky nějak