Příspěvky

News

Dream job?

Obrázek
Po třetím stěhování jsem se zas na chvíli usídlila, i když už mi tady ve Vancouveru zbývají jen dva týdny. Zvláštní, jak to někdy všechno (ne)vychází. Co bylo v plánu, tak se nestalo, co v plánu nebylo, se stalo. Auto jsem nekoupila, řidičák taky nemám, zato jsem změnila práci (asi před měsícem, velká novinka).  Než jsem odjížděla, tak se mě samozřejmě všichni ptali, co tu jako budu dělat. Zasněně jsem odpovídala, že chci pracovat někde na horách a trochu ze srandy jsem říkala, že bych třeba chtěla dělat vlekaře. No a co dělám? Vlekaře! Peníze jsou sice horší, ale jsem happy jak dva grepy. Když jsem ten kopec nad Vancouverem viděla poprvý, tak jsem si říkala: ty jo, to by bylo cool tam pracovat, tam ale určitě musí chtít pracovat každej, když je to takhle hned za městem. A ono se ukázalo, že za tu minimálku, tam zas tolik lidí nehrne :-D Stačí si jen ve správnou chvíli oddělat záda tak, že můžete v podstatě jenom stát, no a jaký je lepší job než celý den stát na sněhu a buzerovat lidi?…

First impressions

Obrázek
Nadšení z nové země pominulo o dost rychleji než na Zélandu a už jsem zase v pracovním nasazení. Výlet ale už nějakej byl a zážitkem je každej den. 

Ve Vancouveru napadne pět čísel sněhu a je tu z toho kalamita. Takže i když pracujete uvnitř, tak vám kvůli tomu stejně dají den volna, protože firemní auta nemají zimní gumy. Já jsem zůstala pracovně věrná osvědčenému úklidu. Jednak je to jistota a navíc se pořád nemůžu odhodlat k práci v restauraci nebo kavárně. V kavárně proto, že nerozumím kafi, a to by po mě možná chtěli, a měsíc v jedné hradecké restauraci byl pro mě psychicky tak akorát dost, takže se do toho nehrnu. Zato tady jsem třetí den v práci vyfasovala služební auto a telefon a po týdnu ze mě udělali team leadera. Zní to možná líp než jaký to ve skutečnosti je. Akorát máte na starosti papíry, máte víc zodpovědnosti a za to dostanete asi o $1 navíc. Co se platů obecně týká, tak je to tu velký špatný. Nebo je to na Zélandu velký dobrý. Toť otázka.  Někde jsem četla, že se dá v …

O Canada!

Obrázek
Tak jsem zpět a přitom zase pryč. Dobrodružnější cestu do Kanady jsem si snad nemohla přát. Zažila jsem při ní mnoho nových pocitů. Třeba pocit, že nestíháte letadlo, ale pořád doufáte, že ho stihnete, a pak pocit, kdy zjistíte, že jste ho nestihli. 2,5 hodiny na přestup v USA prostě nestačí! No tak si zařídíte hotel za $200 na noc, jdete se tam vyspat na čtyři hodiny a doufáte, že vám to někdo proplatí (nebudu napínat, nakonec proplatil, ale byl to trochu boj). 

Ve Vancouveru není žádná velká pamětihodnost, kterou by bylo potřeba za každou cenu vidět, ale pro žití je to naprosto luxusní místo. Si teda myslim. Zamilovala jsem si to tu hned první den. Po dalších dvou dnech se mi začal v hlavě rodit plán, a po zkušenostech z minulého roku už mi žádný sen nepřijde úplně nesplnitelný, tak proč si pořád nehledat nové, že? Vancouver je často přezdívám skleněné město, já bych to překřtila na město bezdomovců. Jsou celkem neškodní, teda do tý chvíle než vám začnou nadávat do ku...v a podobných…

Recapitulation

Obrázek
Roční putování bych zakončila jubilejním třicátým příspěvkem. Chtělo by to nějakou rekapitulaci, jak ten rok vypadal, takže tady je. 

Vystřídala jsem 6 prací a celkem pracovala nějakých 34 týdnů (8,5 měsíců). 

Kiwi - 1 týdenJabka - 7 týdnůBorůvky - 2 týdnyMotel - 4 týdnyPrádelna - 8 týdnůTekapo - 14 týdnůPočetně vám to možná nevychází, to proto, že jsem měla chvíli dvě práce současně - borůvky a motel. 

Mezitím bylo spousta volna vyplněnýho jak jinak než cestováním. 
Navštívila jsem 6 zemí. Autem najela 20 000 Km. Dřela jsem i 75 hodin týdně a vydělala si od nějakých $200 do skoro $1000 týdně. (Abyste se v tom orientovali, tak kurz dolaru je už dlouhodobě pod 15 korunama). To ne, že bych se chtěla nějak vytahovat, ale pro případ, že by se tam někdo chystal, tak tohle se nikde nedočtete. Vydělat si můžete samozřejmě i víc, třeba sbíráním ovoce (hlavně jabka a třešně) na kontrakt, kdy vás platí za nasbíraná kila. 

Drtivá většina příjmů padla na cestování a živobytí vůbec. Zéland není nejlevn…

Goodbye

Obrázek
Dala jsem si teď od psaní trochu dovolenou. Ne, že bych byla tak vytížená tady ve městě s tři sta obyvateli, jen mě prostě přemohla lenost. A vlastně jsem i na jedný opravdový dovolený byla a myslim, že zasloužený. 

Palmy, kokosy, bílý pláže, tyrkysová voda, nikde nikdo, velryby u snídaně, drinky v houpací síti, kohouti místo budíčku, každej den novej pes, noční skákání do bazénu, prostě o trochu lepší než když čumíte doma do katalogu Čedoku. Navíc jsme měli chatku se zabudovaným alkohol testerem, a když se jí zdálo, že jste moc pod parou, tak vypadly dveře, takže ráno každej poznal, v jaký náladě jste se vraceli domů. Taky jsme viděli dvě policejní akce (v ostrovním stylu) za jeden den. Jednou honička auta a skůtru (kam tak můžou ty zločinci na ostrově ujet?) a jednou zátah na opilce (naštěstí ne na nás). Zajímalo by mě, kam jezdí lidi z Cookových ostrovů na dovolenou? Do Himalájí možná? 











Čeká mě tu poslední týden, tak mě to nutí k zamyšlení. Za ten rok se toho stalo strašně moc. Co mi…

New Zeland Curiosities

Obrázek
Na to, že Zéland není nijak extra velkou zemí, tak mi přijde, že se může pyšnit docela dost NEJ a celkově různýma podivuhodnostma. Tady je výčet těch, kterých jsem si stihla všimnout.  Žije tu pták s největším rozpětím křídel - albatros královský, rozpětí 3,5 m.Na Cape Kidnappers hnízdí největší kolonie terejů australských. Najdete tu nejmenší druh delfínaplískavici novozélandskou.Kámošem mu je nejmenší druh tučňáka, překvapivě pojmenován tučňák nejmenší.Když jsme u těch živočichů, oblíbeným a zároveň proklínaným pro svojí vynalézavost v okrádání turistů o všechno možné je jediný horský papoušek kea, zélandský endemit.Protože jsem přes ty zvířátka, neodpustím si zmínku o živoucí fosílii hatérii novozélandké, která se pyšní "třetím okem". Tvoří samostatný řád plazů o dvou druzích. Abych se vrátila k těm NEJ. Projít, nebo spíš sklouznout, se můžete po nejstrmější ulici na světe. Baldwin street se nachází ve městě Dunedin na Jižním ostrově. Vyfotit se můžete u nejdelšího názvu k…

About nothing

Obrázek
Po čtrnácti dnech zas dozrála nějaká myšlenková úroda. Když má člověk na přemýšlení deset měsíců, tak už nemá moc o čem a jde to pomalu. Občas mě napadají i takový zvrácený myšlenky, jako že už nikdy nikam nepojedu a budu sedět doma, protože je to pohodlnější a člověk má všechno jistější, než když nevíte, kde budete za měsíc. Pak mi zaměstnává mozek akorát řešení takových záhad, jako jak dokážou dva lidi použít čtyři postele, proč je celá koupelna mokrá, nebo kde se vezme na záchodě kuřecí kost. A po večerech mě dohání k šílenství protékající záchod a kapající sprcha. 
Stihla jsem si už dát maraton Hvězdných válek, Planety opic i Pána prstenů (jak jinak, když jste na Zélandu), The Big Bang Theory jsem viděla všechny díly minimálně pětkrát, Black Books, Red Dwarf a IT Crowd ještě víckrát, takže už mi moc neschází k tomu, abych začala stahovat "Ordošku" nebo něco ještě horšího. 
Tak hodinku denně se na recepci mazlím s kočkou a šišlám na ní, tím si nahrazuju lidskej kontakt. Nav…