What am I doing here?
Mé pravidelné psaní teď dost pokulhává, ale to možná proto, že dělám dvanáctky šest dní v týdnu, takže...sorry jako. Tohle bude pro většinu lidí nuda, ale třeba to někoho zajímá. A taky už se mi neděje tolik zveřejněníhodných věcí. Jen jsme našli cestou z hospody kolo a zažili jsme pidi zemětřesení.
Jelikož už se nám blíží otevření nové kvóty na víza, tak
něco o tom, jak se sem třeba taky dostat. Já mám Working Holiday víza, které je „nejsnadnější“ získat
z hlediska toho, že k nim nepotřebujete dokládat žádné speciální
dokumenty. Jsou na rok, můžete na ně legálně pracovat a můžete je získat jen jednou za život. Háček je ale v tom, že pro Českou republiku je jen 1200 míst a
poptávka silně převyšuje nabídku. Je to taková loterie. Kvóta
na rok 2018/2019 se otevírá 6.3.2018 ve 22 hodin českého času. K podání
žádosti vám stačí pas s dostatečnou platností, druhý doklad totožnosti a
platební karta, na které musíte mít připraveno 208 NZD. A asi to nejdůležitější: kvalitní a rychlý internet. Toť vše. Většina lidí už se nespoléhá na jedno zařízení, ale má připravený kromě notebooku i tablet a telefon. To může být ovšem někdy na škodu a možná díky tomu jsou ty servery tak přetížený. Článků o tom,
jak se sem dostat už bylo napsáno mnoho, takže to tu nebudu rozebírat a jen vás
zahltím užitečnými odkazy. Nejlepší stránky o cestě na Nový Zéland nejen na WH
víza jsou myslím jednoznačně tyto od Czechkiwis. Hned druhé v pořadí myslím tyto. Určitě se i vyplatí přidat se do facebookových skupin, kde většinou najdete odpovědi na své dotazy. První je Nový Zéland Working Holiday a druhá Novy Zeland - Working holiday. Samozřejmě jsou pak další na prodej aut, ubytování, prodej čehokoliv v různých městech, práce apod. No a co dělat, když se vám s vízem nezadaří? Řešení na to taky jsou, i když už je to o něco složitější. Tady je odkaz na článek.
Nejčastější dotaz, který po obdržení víz budete dostávat je: "Co tam budeš dělat?" a "Na kolik to tak vyjde?". O to se s váma ráda podělím, protože se to nikde nedočtete a všechny to samozřejmě zajímá, jen se bojí zeptat. První otázka je nejtěžší a nejprotivnější. Na druhou vám klidně odpovím, protože to je celkem podstatná věc. 99,9% lidí, co sem jede, neví, co tu bude dělat, resp. nemají domluvenou žádnou práci dopředu, protože tady je opravdu co dělat a práce se nejsnadněji hledá až na místě. Většinou zemědělství a pohostinství. Jmenuje se to "Working Holiday", takže nikdo moc nehledá stálou práci. Práci "načerno" se tu neholduje rozhodně v takový míře, jak u nás, ale není nemožný jí sehnat. Kdyby jste chtěli být za dobré duše a zkusit si tu dobrovolnictví třeba přes helpex nebo wwoof, kde dostáváte za pomoc např. v domácnosti ubytování a stravu zdarma, tak pozor, bere se to tu jako práce a potřebujete na to pracovní vízum. Teď k těm penězům. Kromě platby za samotné vízum jsou i nutné náklady, bez kterých to nejde, letenka, cestovní pojištění a podmínka prokázat, že máte 4200 NZD. Poslední je trochu sporné, protože ve většině případů to po vás nikdo nebude chtít, ale pokud budete vybraný šťastlivec, zkontrolují vás a vy to nebudete mít, tak vám neumožní vstup do země a zůstanete trčet na letišti jak tydýti. Ty peníze ale fakt do začátku nějaký potřebujete, zvlášť, jestli chcete kupovat auto. No a pak už záleží spíš na vás, co si s sebou pořídíte za prkotinky. Je to tady ale normální vyspělá země a všechno se tu dá koupit. Takže jak jsem to měla já:
Neptejte se, kde jsem na to vzala, taky to nějak nechápu. Rozhodně si nemyslete, že jsem byla bohatá. Něco našetřeno jsem měla, ale to nebyla ani půlka. Důležitý je nakupovat věci postupně. Vízum jsem dostala v březnu a odletěla jsem v říjnu, takže jsem měla dost času. Letenku mám dražší, protože je zpáteční se stopoverem v Sydney a na Bali, jinak jsou levnější. Mezinárodní řidičáky jsem potřebovala dva, jiný sem na NZ a jiný do Indonésie. Počítač jsem vyměnila za skladnější a lehčí. Peníze jsem si vzala všechny, co jsem měla, protože jen 3000 NZD dáte tak za auto. Pojištění zas tak hroznej výdaj není, protože z českýho se odhlásíte. Od tý doby, co můžou mít Češi dva pasy, tak je dobrý, si ho udělat pro případ ztráty prvního. Snadno vám ho pak pošlou z domova a víza se převedou na nový. Další případ, kdy se vám druhý pas hodí, je při cestování do zemí, který se nemaj moc v lásce. Např. Pákistán a Izrael.
Zřejmě sem budete potřebovat převést nějaké peníze, ať už před příjezdem, což je s online žádostí o založení účtu a ANZ banky teď hračka, nebo po něm, takže tady máte odkaz na slevu na převod peněz pomocí TranferWise. Vyplatí se víc, než to dělat přes banku. Pro rezervaci ubytování na prvních pár dní se vám může hodit Booking se slevou 10% nebo cestovní kredit 45 NZD na Airbnb. No a jak je to tady vůbec s životními výdaji? Výplata tu chodí každý týden, takže takový lowcost backpacker si myslím utratí nějakých 200 NZD týdně. To je fakt takový minimum. Týden v kempu vyjde na 50 - 100 NZD, ubytování ve sdíleném baráku většinou 100 - 200 NZD, záleží na místě. V Aucklandu a Wellingtonu jsou ceny samozřejmě trochu jinde. Jídlo pro jednoho tak 50 NZD na týden, záleží, jaký jste gurmáni. Pivo v obchodě 2 - 3 NZD, v hospodě 8 - 13 NZD. Litr benzínu kolem 2 NZD.
Strašná výhoda je, že tu můžete skoro všechno dělat online, a když už někam musíte, tak vám na všechno stačí pošta. Převod auta, žádost o založení účtu (po příletu se ale stejně musíte dostavit na pobočku banky s pasem), žádost o daňové číslo IRD (všechny příjmy a zaplacené daně pak můžete sledovat na svém účtu, kde si zažádáte i o vrácení daní), pojištění auta....no prostě easy.
Tak good luck.
Nejčastější dotaz, který po obdržení víz budete dostávat je: "Co tam budeš dělat?" a "Na kolik to tak vyjde?". O to se s váma ráda podělím, protože se to nikde nedočtete a všechny to samozřejmě zajímá, jen se bojí zeptat. První otázka je nejtěžší a nejprotivnější. Na druhou vám klidně odpovím, protože to je celkem podstatná věc. 99,9% lidí, co sem jede, neví, co tu bude dělat, resp. nemají domluvenou žádnou práci dopředu, protože tady je opravdu co dělat a práce se nejsnadněji hledá až na místě. Většinou zemědělství a pohostinství. Jmenuje se to "Working Holiday", takže nikdo moc nehledá stálou práci. Práci "načerno" se tu neholduje rozhodně v takový míře, jak u nás, ale není nemožný jí sehnat. Kdyby jste chtěli být za dobré duše a zkusit si tu dobrovolnictví třeba přes helpex nebo wwoof, kde dostáváte za pomoc např. v domácnosti ubytování a stravu zdarma, tak pozor, bere se to tu jako práce a potřebujete na to pracovní vízum. Teď k těm penězům. Kromě platby za samotné vízum jsou i nutné náklady, bez kterých to nejde, letenka, cestovní pojištění a podmínka prokázat, že máte 4200 NZD. Poslední je trochu sporné, protože ve většině případů to po vás nikdo nebude chtít, ale pokud budete vybraný šťastlivec, zkontrolují vás a vy to nebudete mít, tak vám neumožní vstup do země a zůstanete trčet na letišti jak tydýti. Ty peníze ale fakt do začátku nějaký potřebujete, zvlášť, jestli chcete kupovat auto. No a pak už záleží spíš na vás, co si s sebou pořídíte za prkotinky. Je to tady ale normální vyspělá země a všechno se tu dá koupit. Takže jak jsem to měla já:
| vízum | 3 120 Kč |
| letenka | 33 525 Kč |
| pojištění | 10 579 Kč |
| 5200 NZD | 78 000 Kč |
| počítač | 11 990 Kč |
| obal na počítač | 120 Kč |
| paměťová karta | 499 Kč |
| powerbanka | 554 Kč |
| redukce do zásuvky | 509 Kč |
| léky | 1 338 Kč |
| druhý pas | 600 Kč |
| mezinárodní řidičák | 100 Kč |
| registrace na helpex | 550 Kč |
| nouzových 50 USD | 1 185 Kč |
| celkem | 142 669Kč |
Neptejte se, kde jsem na to vzala, taky to nějak nechápu. Rozhodně si nemyslete, že jsem byla bohatá. Něco našetřeno jsem měla, ale to nebyla ani půlka. Důležitý je nakupovat věci postupně. Vízum jsem dostala v březnu a odletěla jsem v říjnu, takže jsem měla dost času. Letenku mám dražší, protože je zpáteční se stopoverem v Sydney a na Bali, jinak jsou levnější. Mezinárodní řidičáky jsem potřebovala dva, jiný sem na NZ a jiný do Indonésie. Počítač jsem vyměnila za skladnější a lehčí. Peníze jsem si vzala všechny, co jsem měla, protože jen 3000 NZD dáte tak za auto. Pojištění zas tak hroznej výdaj není, protože z českýho se odhlásíte. Od tý doby, co můžou mít Češi dva pasy, tak je dobrý, si ho udělat pro případ ztráty prvního. Snadno vám ho pak pošlou z domova a víza se převedou na nový. Další případ, kdy se vám druhý pas hodí, je při cestování do zemí, který se nemaj moc v lásce. Např. Pákistán a Izrael.
Zřejmě sem budete potřebovat převést nějaké peníze, ať už před příjezdem, což je s online žádostí o založení účtu a ANZ banky teď hračka, nebo po něm, takže tady máte odkaz na slevu na převod peněz pomocí TranferWise. Vyplatí se víc, než to dělat přes banku. Pro rezervaci ubytování na prvních pár dní se vám může hodit Booking se slevou 10% nebo cestovní kredit 45 NZD na Airbnb. No a jak je to tady vůbec s životními výdaji? Výplata tu chodí každý týden, takže takový lowcost backpacker si myslím utratí nějakých 200 NZD týdně. To je fakt takový minimum. Týden v kempu vyjde na 50 - 100 NZD, ubytování ve sdíleném baráku většinou 100 - 200 NZD, záleží na místě. V Aucklandu a Wellingtonu jsou ceny samozřejmě trochu jinde. Jídlo pro jednoho tak 50 NZD na týden, záleží, jaký jste gurmáni. Pivo v obchodě 2 - 3 NZD, v hospodě 8 - 13 NZD. Litr benzínu kolem 2 NZD.
Strašná výhoda je, že tu můžete skoro všechno dělat online, a když už někam musíte, tak vám na všechno stačí pošta. Převod auta, žádost o založení účtu (po příletu se ale stejně musíte dostavit na pobočku banky s pasem), žádost o daňové číslo IRD (všechny příjmy a zaplacené daně pak můžete sledovat na svém účtu, kde si zažádáte i o vrácení daní), pojištění auta....no prostě easy.
Tak good luck.
Komentáře
Okomentovat