Apples, apples, apples

Tak změna. Nekupujte kiwi, ale jabka. Kiwi sucks. Musela jsem utýct, a to rovnou 300 Km. Už jsem aspoň v půlce severního ostrova. Cesta mě vedla přes geotermální zónu, takže jsem nemohla vynechat návštěvu pramenů, a to rovnou Hell’s gate. Video přikládám, protože na fotkách není poznat, jak to bublá. Škoda, že vám nemůžu poslat i ten smrad. Hodinová placená procházka byla tak akorát a stejně mě pak bolela hlava. Dobrý bylo, že to odspodu hřálo do nohou. Každopádně se do těchto končin ještě vrátím v prosinci, až budu mít volno a prozkoumám to důkladněji. Možná si dám i bahení lázeň. Do sbírky mi přibyly další dva vodopády. Jeden jsem našla záměrně a jeden úplně náhodou na odpočívadle u silnice a zrovna asi největší, co jsem zatím potkala. Už to přestává být vzácnost, jak jsou na každým rohu. Plus ještě jeden s teplou vodou na tý procházce v Hell’s gate. Skóre: sedmery vodopády během dvou týdnů. Teď bydlím na pláži (ano, čtete správně) a koukala jsem, že kus odtud jsou další. Myslím, že návštěvou Zélandu sfouknete hned několik zemí. Skotsko, Kalifornii, Island, Alpy a tropy a možná ještě víc. Jsou tu vysoký útesy, zelený kopečky s ovcema i bez ovcí, bílý pláže, černý pláže, horký prameny a gejzíry, hory, subtropický les. A to jsem se ještě nikam pořádně neposunula. Tady nejde ujet padesát kilometrů, aniž byste nenarazili na něco zajímavýho. 

Pak jen takový poznatky a zajímavosti. Jezdí tu ty oldskůlový emerický náklaďáky. To se mi líbí. Mají tu míň dopravních značek, což mi přijde celkem ku prospěchu. Nejsou ty billboardy (nebo aspoň ne takový kvanta), a přitom je to velmi vyspělá země, takže je evidentně k životu nikdo nepotřebuje, to jen u nás kvůli tomu dělaj vyrvál. Na kruháče jsem si zvykla a už mi ten systém přijde i logičtější, než náš. Obrovská výhoda pro holčičky, co jsou nuceny si občas někde přidřepnout, když to situace vyžaduje. Nejsou tu kopřivy! Ale tady je to celkem šumák, protože tu jsou veřejný záchody s toaleťákem, vodou, mejdlem nebo dezinfekcí na každým rohu.

Jabka tedy zatím vedou. Jen s tím žebříkem se musím naučit zacházet, jsem od něj celá omlácená. Moje činnost se nazývá thinning a spočívá v protrhávání malých jablek. Asi 75 % jablek, co na stromě narostou, se otrhá ještě jako škvrňata a vyhodí, aby ty ostatní měly prostor. Musíte mít na to takovej speciální gryf, kterej nemůžu vypilovat, aby jste to netrhali i se šťopkou, jinak je to špatně. Trochu plýtvání, ale dává to smysl. Už mě dneska i chválili. Cítím, že tady chvíli vydržím. A přišla mi první výplata!